Dne 2. března 2023 se uskutečnilo zasedání kolegia, které je poradním orgánem správní rady Muzea paměti XX. století. Jeho členy jsou významné osobnosti, například historik umění prof. Zdeněk Lukeš, někdejší novinář Hlasu Ameriky Jolyon Naegele, bývalá ústavní soudkyně a předsedkyně Úřadu na ochranu osobních údajů prof. Ivana Janů, významná postava disentu František Stárek či vedoucí katedry pedagogiky na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy prof. Stanislav Bendl.
Hlavním tématem zasedání byla debata nad návrhem libreta stálé expozice v Domě pážat na Hradčanech, jehož rekonstrukci odsouhlasila Rada hl. m. Prahy v roce 2022. Předpokládaný termín dokončení adaptace budoucího sídla a otevření stálé expozice je květen 2025. Návrh libreta připravila pracovní skupina Muzea paměti XX. století pod vedením historika Petra Blažka. Základním přístupem je koncept narativního muzea, který se prosazuje v muzeologii v posledních desetiletích. Při debatách o zaměření stálé expozice byly vedle zahraničních institucí vzaty v úvahu také již existující či plánované podobné výstavní projekty dalších muzeí a památníků v České republice (Národní muzeum, Armádní muzeum Žižkov, Muzeum hlavního města Prahy, Moravské zemské muzeum, Památník Lidice, Památník tří odbojů, Památník Jana Palacha ve Všetatech, Muzeum literatury atd.).
Součástí návrhu libreta stálé expozice jsou také vizualizace Domu pážat, které připravil ateliér IXA pod vedením doc. ing. arch. Tomáše Hradečného pro prezentaci připravovaného sídla Muzea paměti XX. století v Centru architektury a městského plánování (CAMP) 30. listopadu 2022. Záznam je dostupný zde.
Hlavním tématem výstavy je Československo a totalitarismus. Záměrem je představit zejména různé formy historické paměti, jejich pluralitu i obecný rámec zvoleného období a současně konkrétní příběhy s využitím trojrozměrných sbírkových předmětů. Využity budou moderní audiovizuální prostředky, které jsou předpokladem pro atraktivní, edukativní a zábavnou formu expozice. Cílem je zároveň zprostředkovat návštěvníkům poučení, inspiraci, vyvolání emocí a zážitků. Stálá expozice bude určena široké veřejnosti s důrazem na žáky základních škol druhého stupně a studenty středních a vysokých škol. Snahou je také oslovit zahraniční návštěvníky a podpořit tímto způsobem turistický ruch v Praze. Expozice bude současně provázána s mobilními aplikacemi pro historické procházky na dalších místech Prahy. Připraveny budou také edukativní programy pro veřejnost a školy, elektronická prezentace expozice na webové stránce muzea a doprovodné publikace.
Stálá expozice je omezena rozsahem dostupné výstavní plochy, která činí pouze necelých 250 m2. Využity proto budou především k dočasným výstavám také další části Domu pážat (nádvoří, zahrada, knihovna a přednáškový sál). Cílem je vytvořit živou kulturní instituci, kde se bude současně pořádat řada doprovodných akcí (debaty, semináře, konference, venkovní výstavy, filmové projekce, koncerty atd.).
Libreto obsahuje tato základní výstavní podtémata:
1) Nesamozřejmý stát (Československo, jeho symboly a představitelé: projekty, alternativy, iluze a realita, úvodní filmová projekce)
2) Sovětizace (zdroje sovětizace, proměny vztahu k Rusku a SSSR, historické zlomy, tři odboje, propaganda, hlavní výstavní předmět socha maršála Koněva)
3) Totalitarismus (totalitní režimy, jejich vztahy a srovnání, ideologie, znaky totalitarismu, odboje proti totalitním režimům)
4) Staroměstské náměstí (místo paměti, proměny Prahy, koncepty historické paměti a politiky paměti, její vytěsňování a proměny, střety kulturních reprezentací)
5) Domeček (bývalá věznice v Kapucínské ulici jako místo represe, kontinuita ve využívání budovy, politická represe, biografie obětí a pachatelů, téma rehabilitace, paměťová kultura)
6) Technika a totalita (nástroje moci, kontroly, ovládání, propagandy i nástroje svobody a odporu, zpravodajská technika, samizdat, spojení domácí opozice a exilu).
Zasedání kolegia Muzea paměti XX. století 2. března 2022 (foto: Veronika Bendová)