SBĚRATELSKÁ HOKEJOVÁ KARTA a podpis legendy československého hokeje, excelentního levého křídelníka Stanislava Konopáska (*18. dubna 1923 Hořovice–†6. března 2008 Praha).
Stanislav Konopásek je klíčová postava československé hokejové reprezentace při cestě za zlatými medailemi z mistrovství světa v Praze v roce 1947, ve Stockholmu v roce 1949 a olympijským stříbrem ze Svatého Mořice roku 1948. Kariéra Stanislava Konopáska i většiny jeho reprezentačních kolegů byla násilně ukončena vládnoucím komunistickým režimem. Ještě nedávno oslavovaní „zlatí hoši“ byli v říjnu 1950 ve vykonstruovaném politickém procesu odsouzeni k mnohaletým trestům odnětí svobody. V případě Konopáska se jednalo o dvanáct let.
Hlavním důvodem byl zřejmě strach špiček čelných představitelů totalitního režimu z emigrace hráčů na Západ. I proto jim již před zatčením znemožnili pod banální záminkou start na londýnském mistrovství světa, kam měli odcestovat v březnu 1950 a obhajovat zde zlaté medaile ze Stockholmu. Většinu trestu strávili hokejisté otrockou prací v uranových táborech na Jáchymovsku a Příbramsku. Vysvobození z utrpení přišlo až s prezidentskou milostí Antonína Zápotockého v roce 1955. Konopásek se po propuštění dokázal vrátit k aktivní hokejové kariéře a posléze se věnoval trenérské dráze. Nikdo mu již ale nemohl vrátit nejlepší léta jeho (nejen) hokejového života.
Sbírkový předmět daroval Muzeu paměti XX. století Kryštof Zeman.