Oválná smaltovaná cedule Národní škola
Povinnost navštěvovat školská vzdělávací zařízení se v Evropě objevuje již na sklonku 16. století. Na historickém území Českého království byla povinnost školní docházky poprvé nařízena v Olešnickém knížectví ve Slezsku roku 1683 a vztahovala se na děti od šesti do devíti let. Habsburská monarchie zakotvila všeobecnou povinnou školní docházku (vesměs po pruském vzoru) až roku 1774 za vlády Marie Teresie. I tak zdaleka nebyla poslední na evropském kontinentu.
Rakouský školský systém se postupně měnil a vyvíjel. V 19. století se dlouhodobě ujal systém na základě Hasnerova zákona. Tehdy obecná škola (pětiletá, případně osmiletá) byla prvním stupněm národní školy a druhým stupněm byla škola měšťanská (tříletá). Tento systém prakticky převzala i Československá republika.
Národní škola, jejíž smaltovanou ceduli má Muzeum paměti XX. století ve sbírkách, vznikla po roce 1948 přejmenováním obecné školy. Název národní škola se používal jen do roku 1953.
