Brigádnický průkaz v hnutí za Prahu krásnější
Byli jste už někdy na brigádě? Svým způsobem se zachovaly dodnes, avšak jako dobrovolné. Občas ještě bývají pro rodiče v mateřských školkách, například když je potřeba shrabat listí nebo vykonat další práce na zahradě. Nicméně dnes mezi sebou rodiče nesoutěží o to, kdo toho pro daný „podnik“ vykoná nejvíce a nejsou za svůj výkon odměněni například „luxusní“ dovolenou organizovanou pod záštitou Revolučního odborového hnutí (ROH) v k tomu určených rekreačních objektech v Československu.
Takové pravé komunistické brigády v mateřské škole se v roce 1955 účastnil Jaroslav Hájek, bratr Hany Krausové, která nám v červnu přinesla do muzea darem mnoho zajímavých dokumentů vypovídajících o životních milnících nejen jí samotné, ale i jejího bratra a dalších příbuzných. Součástí těchto dokumentů byl i Brigádnický průkaz v hnutí za Prahu krásnější. Tehdejší brigády byly propracované a měly vyburcovat obyvatele komunistického Československa ke zvýšení socialistické pracovní iniciativy. Ač původně vojenský pojem bojového uskupení, samotná myšlenka vzniku Brigády socialistické práce přišla ze Svazu sovětských socialistických republik, kde v roce 1958 vznikl první pracovní kolektiv soutěžící o titul Brigáda komunistické práce. V Československé socialistické republice se brigádnické soutěžení postupně vyvíjelo od počátku šedesátých let a jejich úkolem bylo zvyšovat budovatelské nadšení a náladu, jež od roku 1948 postupně opadávaly. V rámci brigád se plnily úkoly při socialistické výstavbě, při intenzifikaci národního hospodářství, rozvoji vědy, techniky, kvality a efektivnosti práce, dále se upevňovaly socialistické výrobní vztahy a všeobecně se zvyšovala kulturní úroveň pracujících. Cílem bylo hledání ještě účinnějších forem a metod práce pro společnost. Z Brigádnického průkazu v hnutí za Prahu krásnější se ještě můžeme dozvědět, že další brigády absolvoval Jaroslav Hájek v roce 1964 a organizoval je Okresní národní výbor.