Komise pro řešení otázek masových hrobů na Ďáblickém hřbitově představila 25. června 2024 své první výsledky.
Po více než roce představili v úterý 25. června 2024 v Lichtenštejnském paláci členové Komise pro řešení otázek masových hrobů na Ďáblickém hřbitově při Úřadu první výsledky práce. Na přípravě semináře se podílelo Muzeum paměti XX. století, Ústav pro studium totalitních režimů, Vojenský historický ústav a Sdružení bývalých politických vězňů.
Komisi vedla z pověření předsedy vlády Petra Fialy vedoucí Jana Kotalíková. Prostudována byla řada nových nebo dosud opomenutých archivních dokumentů, které přinesly řadu významných zjištění zejména pro období komunistického režimu. Podařilo se identifikovat přesnou polohu ostatků 20 bývalých politických vězňů, kteří byli buď popraveni či zemřeli ve vězení po únoru 1948. Historici také určili, v jakých šachtových hrobech byly v tomto období pravděpodobně uloženy ostatky dalších 87 bývalých politických vězňů.
Čestné pohřebiště popravených a umučených politických vězňů a příslušníků druhého a třetího odboje se nachází u severní zdi Ďáblického hřbitově v Praze. Již v období druhé světové války se zde pohřbívalo do hromadných hrobů, tehdy označovaných termínem šachtové hroby. Při studiu spisová dokumentace bylo zjištěno, že stejným způsobem byly ukládány ostatky na Ďáblickém hřbitově také na dalším místě. Počátky tohoto způsobu pohřbívání je možné datovat do srpna 1943. Při výzkumu byla prostudována nedávno nalezená původní indexová kniha, kde jsou uvedena jména osob, jejichž ostatky jsou či byly uloženy v šachtách číslo I–XIX, tedy v období do počátku roku 1951. Jsou zde také uvedeny přesné polohy rakví.
Doposud se nepotvrdila teze, že by na tomto místě měli být pohřbeni českoslovenští vojáci a členové protinacistického odboje, kteří zemřeli v důsledku represí po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Při výzkumu se naopak objevily indicie naznačující, že místo posledního odpočinku některých protinacistických odbojářů se může nacházet v jiné části ďáblického hřbitova či na jiných pražských pohřebištích.
Doposud se podařilo také stanovit s velkou pravděpodobností čísla konkrétních šachtových hrobů v případě dalších 87 bývalých politických vězňů z období komunistického režimu. Historici Petr Blažek a Alena Šimánková, kteří na tomto výzkumu s dalšími kolegy pracovali, považují nové výsledky bádání za zcela přelomové: „Po mnoha desítkách let se konečně podařilo určit konkrétní místo uložení ostatků příslušníků protikomunistické rezistence. Někteří z nich také bojovali v domácím či zahraničním odboji proti německé okupaci. Jedná se o hrdiny, kteří si zaslouží naši úctu a důstojný pohřeb,“ říkají oba.
📷Marta Myšková
🎥Tomáš Karabela